Období 70. let 20. století lze v západním světě popsat jako konec poválečného boomu a dobu pomalého růstu ekonomiky. Spojené státy, západní Evropa, Kanada či Japonsko se poprvé v historii potýkaly se stagflací. Jednalo se o situaci, kdy sice poklesla výroba a nezaměstnanost byla vysoká, ale nadále stoupala inflace. Příčinnou tohoto stavu byly ropné šoky v letech 1973 a 1979. Ty tvrdě zasáhly průmyslová centra světové ekonomiky, jež byla závislá na levné ropě z Blízkého východu.
První ropný šok
Dne 6. října 1973 překvapivě zaútočily síly Egypta a Sýrie na Izrael, který zrovna slavil svátek smíření Yom Kippur. Proto se válce, která se následně rozpoutala, říká Yom Kippurská. Šlo již o čtvrtý arabsko-izraelský konflikt. Izrael útok překvapil. Musel se proto obrátit na Spojené státy, jež zpočátku nechtěly zasáhnout. Ovšem, když se do hry vložil Sovětský svaz na straně Egypta a Sýrie, rozhodl prezident Nixon o dodávce zbraní židovskému státu. To umožnilo Izraeli úspěšnou defenzívu a po třech týdnech bylo po válce.
Dodávky zbraní Izraeli však rozzlobily arabské země. Uvědomily si, že USA jsou stále závislejší na importu ropy zejména ze států, které se sdružují v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ta v té době kontrolovala 56 procent trhu. OPEC se rozhodla uvalit embargo na prodej ropy do USA, Kanady, Japonska, Velké Británie a Nizozemí. T
Tyto státy se pak rychle musí přeorientovat na jiné zdroje, což však zabere čas a způsobí zmatky. Mnoho podniků zkrachuje a lidé přicházejí o práci. Nastává největší hospodářská krize po světové válce. Ceny ropy vzrostly za několik měsíců až čtyřikrát.
Embargo bylo odvoláno až v květnu 1974. OPEC díky němu zjistila, že má politickou a ekonomickou moc vyvíjet nátlak na západní velmoci. Ropa se stala strategickou surovinou a Blízký východ klíčovým regionem světa.
Další ropné krize
Podobná situace se opakuje v roce 1979. V Íránu probíhá revoluce. Proamerický Šáh Réza Páhlaví je nucen utéci do exilu a jeho místo včele se dostává Ajatolláh Chomejní. Pracovníci v ropném průmyslu proti převratu protestují, což vede k útlumu těžby. Ceny ropy tak opět stoupnou.
Situaci v Íránu využije sousední Irák. Válka má ale katastrofální dopady a vede k dalšímu poklesu exportu z obou států. Barel ropy po ní stojí dvojnásobek.
K další menší krizi dochází v roce 1990 kvůli válce v Perském zálivu. Zatím největšího maxima dosáhla cena ropy v roce 2008 v souvislosti s všeobecnou ekonomickou krizí. Státy se musely naučit tvořit strategické rezervy a nespoléhat jen na jednoho dodavatele.