Měsíc a půl stačilo na to, aby cena barelu ropy Brent klesla ze svého čtyřletého maxima na nejnižší úroveň za poslední rok. Zatímco na konci září se spekulovalo o prolomení stodolarové hranice, dnes zaznívají obavy z cenového sešupu. Členové organizace OPEC proto chystají těžbu ropy výrazněji omezit.
V říjnu byl barel ropy Brent za cenu 86 dolarů, nyní se může propadnout pod hranici 64 dolarů. V podobné šlamastice je americká lehká ropa WTI, jejíž cena ve stejném období klesla z 76 dolarů za barel na 55. Současná situace tak u některých analytiků vyvolává vzpomínky na roky 2014 a 2015, kdy ropa zažila prudké cenové propady.
Na trhu vládnou obavy z velkých dodávek ropy, za nimiž stojí růst těžby v USA, ale i zvýšená produkce členů kartelu OPEC. Kromě toho do oběhu ve velkém pumpuje Rusko které nyní dodává na trhy 11,4 miliony barelů za den. Američané nyní těží tempem 11 milionů barelů za den s tím, že příští rok by se jejich produkce měla dostat nad 12 milionů barelů. A Saúdové zásobují trhy stejným tempem jako USA.
Zvýšení dodávek na světové trhy od největších hráčů nastartoval strach z výpadku produkce další ropné velmoci, Íránu. Šlo o stejné obavy, jež během letošního roku na chvíli zvedly cenu ropy na její čtyřleté maxima. USA totiž na íránský režim uvalily embargo, které má za účel snížení hlavního příjmů této země, který představuje právě export ropy.
USA toho chtějí dosáhnout i tím, že kromě Íránu uvalí sankce také na státy, které jeho ropu importují. Pro některé z nich to však znamená velký problém. USA proto osmi státům udělila dočasnou výjimku na zákaz importu íránské ropy. Mezi ně patří i velké ekonomiky jako je Indie, Japonsko, Čína, Jižní Korea.
Jde o vstřícné gesto americké vlády vůči svým spojencům, aby mohli bez nesnází změnit dodavatele. Například pro jihokorejské zpracovatele ropy je docela problém změnit dodavatele této suroviny během pouhých několika měsíců.
List Financial Times hodnotí americký postup jako jednu z příčin aktuálního propadu cen ropy na světových trzích. Kromě toho deník zmiňuje také obavy ze zpomalení světové ekonomiky a to by mohlo ještě více redukovat poptávku po ropě.
Tempo poklesu ceny ropy na světových trzích způsobilo, že někteří analytici opět hovoří o cenovém kolapsu.
Stávající situaci avšak kvituje Donald Trump. Tlak na snižování cen ropy je součástí jeho politiky. V průběhu října se snažil držet ceny nízko zejména kvůli tomu, aby nestoupaly ceny pohonných hmot, což by mohlo přispět k úspěchu v listopadových volbách do Kongresu.
Čtrnáct dní po volbách Trump nadále hodnotí vývoj ceny strategické suroviny kladně. „Ceny ropy klesají. Výborné! Je to stejné jako snížení daní pro USA a celý svět,“ oznámil na svém twitterovém účtu.
Otázkou však zůstává, nakolik je pokračující propad těchto cen skutečně v americkém zájmu. Poslední pokles v energetickém odvětví způsobil desítky bankrotů a zlikvidoval skoro 200 tisíc pracovních míst ve státech jako Texas, Severní Dakota, Oklahoma.
OPEC se chystá těžbu omezit
Členové kartelu OPEC v reakci na současný stav plánují postup proti přebytku ropy na trzích, čímž by se její cena mohla stabilizovat. Saúdský ministr pro energetiku už v pondělí potvrdil, že se členové kartelu domluvili na nutnosti omezit těžbu v novém roce.
Rychlý pád cen ropy totiž rozhodně není v jejich zájmu. Propad zasahuje všechny země oblasti Perského zálivu, které jsou na exportu ropy velmi závislé. Kromě nich trpí také např. Libye či Venezuela, která je i bez toho ve velkých ekonomických problémech.
O omezení těžby uvažuje i další významný těžař na trhu s ropou. Rusko aktuálně jedná o snížení těžby černého zlata se zeměmi OPEC, přestože není členem kartelu.